Hřebíček

“..aneb zubní nervy dokážou lézt pěkně na nervy!” 

Každý z nás zajisté ve svém životě okusil nějakou tu bolístku. Poraněné koleno, natlučený zadek, puchýř na patě od překrásných nových bot, zlomený nehet, nebo frakturu horní, či dolní končetiny, a jiné. Avšak, existuje-li bolest, která je svými útrápami doléhajícími na člověka srovnatelná s bájnou „mužskou rýmičkou“, je to bolest zubů. 

Teď vážně.. Bolest zubů dokáže člověku pořádně znepříjemnit život. Nedá Vám spát, nedá Vám jíst, nenechá Vás se smát, neumožní se Vám ani pořádně vyplakat. Já si tímhle procházela s menšími přestávkami po dobu tří měsíců. Pravidelně jsem dojížděla ke svému zubaři, který mi vždy poskytl krátkodobou útěchu v podobě vyčištění zubu a medikace. To pokračovalo nějakou dobu, až mi bylo zjištěno, že jsem jeden ze šťastlivců, kterým namísto běžných dvou vyrostly v bolavém zubu nervy tři. „Berte to pozitivně. Máte v puse výjimečnost srovnatelnou s výhrou v loterii,“ snažil se mě uchlácholit můj zubní superhrdina. „Děkuji pěkně... Nemohla bych radši přece jen vyhrát tu sportku?“ vycedila jsem skrz bolavé zuby. Problém byl v tom, že onen výjimečný třetí nerv se neustále zaněcoval a lékařské medikamenty si s ním prostě nevěděly rady.

Rozhodla jsem se vzít věci do svých rukou. Našla jsem si na internetu esenciální olej hřebíčku od jedné nejmenované firmy. Nakapala jsem si do úst první den asi tři kapky, poté čtyři, nakonec nějakých šest a úleva se dostavila. Nicméně, bohužel opět jen krátkodobá. Zánět neodcházel. Bolest mi neumožňovala se vzdát. Do cesty mi naštěstí vstoupily oleje od firmy Young-And-Living. Po předchozích zkušenostech jsem se opět rozhodla začít pozvolna. Do úst jsem si tedy nakapala tři kapičky esenciálního oleje hřebíčku. Efekt se dostavil v okamžiku. Má pusa byla najednou v jednom ohni. Když vám řeknu, že jsem měla pocit pekla v puse, vynásobte si svou představu několikanásobně a dostanete přibližnou hranici mé bolesti. Přes šlehající plameny z mé ústní dutiny jsem se rozhodla zachovat chladnou hlavu. „Holka, klid!“ řekla jsem si. „Když je někde oheň, určitě proti němu pomůže voda.“ Zní to rozumně. Ale rozumné to rozhodně nebylo. Podobně jako se nemá nalévat voda do kyseliny, neměla by se nikdy nalévat voda do úst hořících hřebíčkem. Naštěstí jsem si vzpomněla na radu své kamarádky ohledně ředění esenciálních olejů. Začala jsem tedy kloktat olivový olej. Nedá se říct, že by hořící peklo z mých úst zmizelo úplně, avšak alespoň se proměnilo v takové rudé, doutnající peklíčko. 

Hřebíček byl natolik silný, že mi sice odešel onen bolestivý zánět, ale s ním i na čtrnáct dní chuť. Ta se po dvou týdnech navrátila. Naštěstí o samotě. Má „ohňová show“ mi umožnila poznat, jak doopravdy silné olejíčky Young-And-Living jsou. Od té doby je vždy ředím v doporučeném poměru.